Autor:AXEL MUNTHE
Překlad: Věra Klásková
Vychází v edici NEJČTENĚJŠÍ KNIHY SVĚTA.
Anotace knihy:
Švédský rodák, módní lékař v Paříži a v Římě, člověk s neuvěřitelně silnou láskou ke slabým a bezmocným, zachránce životů lidí a zvířat, sběratel antických pokladů, muž, jenž si postavil dům snů. A jenž prohlásil:
Co toužíte zachovat, o to přijdete – čeho se vzdáte, to s vámi zůstane navždy.
Axel Munthe.
Jeho kniha, jedna z nejčtenějších ve světové literatuře a přeložená do více než padesáti jazyků, často úmyslně vzdoruje realitě plynoucího času: události deseti let jsou přeneseny do jediného střídání ročních období, zatímco týden se může jevit jako rok. Jsou tu podivně nejisté obrazy, jejichž odpojení od času a příčinnosti způsobuje závrať. Proud vyprávění nás nese teď tím, za chvíli jiným směrem. Snad tohle jsou důvody, že obliba téhle knížky je tak trvalá…
Když Munthe poprvé připlul na Capri, vyšplhal sedm set sedmdesát sedm schodů tamního starověkého fénického schodiště, z výšky spatřil Neapolský záliv a prošel se ve zříceninách Tiberiova paláce. Tehdy se mu poprvé zjevila tajemná postava, nesmrtelný duch toho místa.
„Tohle všechno bude tvoje,“ pronesla melodickým hlasem a mávla rukou přes celý obzor. „Kaple, zahrada, dům, hora i s hradem, tohle všechno bude tvoje, budeš-li ochoten za to zaplatit.“…
„Jakou cenu žádáš po mně?“
„Žádám, aby ses zřekl ctižádosti proslavit se ve svém povolání. Abys obětoval svou budoucnost.“
„A čím se potom stanu?“
„Tím, kdo zahodil svoje možnosti. Ztracenou existencí.“ … „A než zemřeš, budeš muset zaplatit ještě jednou – a cena to bude vysoká. Do té doby ale budeš odsud po mnoho let pozorovat, jak slunce zapadá po bezmračných dnech štěstí a jak měsíc září nad hvězdnými nocemi snů.“
„Zemřu tady?“
„Nehledej na tuto otázku odpověď. Kdyby člověk znal hodinu své smrti, neunesl by život.“
O AUTOROVI
Švédský rodák Axel Munthe vystudoval medicínu v Paříži, stal se módním lékařem v Paříži a Římě – plynně mluvil pěti jazyky – a setkal se téměř s každým, kdo v jeho době v Evropě něco znamenal.
Na Capri si vlastníma rukama postaví dům snů podle vlastního návrhu: … sloupy z drahocenného mramoru podpírající lodžie a arkády, ony půvabné pozůstatky minulých věků, jež budou rozesety po mé zahradě. Kapli přestavím na tichou knihovnu, podél stěn vyrovnám kostelní lavice a každý blažený den budou zvony sladce odzvánět klekání.
Během návštěvy u příbuzných v Laponsku se v novinách dočte, že Neapol zachvátila cholera. V nejtěžších severských podmínkách se vydá na dvacet sedm hodin trvající cestu – pěšky, na člunu i na vozíku taženém koněm – k nejbližšímu nádraží a poté ještě déle vlakem do Itálie.
Život riskuje nejen v cholerou pustošené Neapoli. Zachraňuje životy v zákopech první světové války i v troskách sicilské Messiny po velkém zemětřesení, které zabilo 200 000 lidí. Léčí ve slumech, bojuje proti epidemii záškrtu, dobrovolně pracuje s nebezpečnými pacienty, s násilnickými šílenci i s nemocnými vzteklinou, proti které Pasteurovi pomáhá vyvinout očkovací látku.
Munthe nestrávil poslední roky života na Capri, jak si přál. Zabránila mu v tom druhá světová válka. Smutně poznamenal: Už nikdy neuvidím Capri. Netušil jsem, že umírání je tak těžké, zvlášť když člověk umírá sám. Jeho popel pak byl rozptýlen v Severním moři.
Vazba: měkká, stran:472, formát: 145 x 225 mm
Další informace získáte na www.leda.cz, nebo kontaktujte:
Dagmar Červenková
LEDA, spol. s r. o.
e-mail: dagmar.cervenkova@leda.cz
gsm: 732 273 179